|
|
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
|
|
|
Architektura pražských finančních ústavů do roku 1939 v evropském kontextu
Šamšulová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám architekturou pražských finančních ústavů - bank, spořitelen a pojišťoven - od poloviny 19. století, tedy od realizace prvního reprezentativního sídla peněžního ústavu v Praze, do roku 1939. Soustředila jsem se na stavby v oblasti Nového Města Pražského v katastrálním území Prahy 1, v níž ve zkoumaném období došlo k největší koncentraci budov finančních ústavů v Praze. Ve své diplomové práci se snažím evidovat a interpretovat jednotlivé stavby v historických, ekonomických a politických souvislostech v rámci zemského a státního celku habsburské monarchie, posléze i Československé republiky; a také v kontextu urbanistického a širšího architektonického vývoje v Praze a Evropě. Klíčová slova: Architektura, urbanismus, banky, spořitelny, pojišťovny, 19. a 20. století, Praha, Čechy, Československo, historizující slohy, secese, kubismus, novoklasicismus, funkcionalismus.
|
|
|
Problematika hudebního díla v hudebních poetikách 20. století
Grosamová, Alžběta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Soško, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku hudebního uměleckého díla v hudebních poetikách Arnolda Schönberga a Igora Stravinského. Ve 20. století byla otázka hudebního díla problematická vzhledem ke změnám, které se v té době v hudbě začínaly dít. Cílem této práce je představit stěžejní momenty v myšlení a tvorbě obou hlavních autorů. A prostřednictvím spisů F. Herzfelda, H. H. Stuckenschmidta a M. S. Druskina podat reflexi těchto zásadních okamžiků. Závěrečná komparace by měla přiblížit náhled Schönberga a Stravinského na kategorie důležité pro hledání nové podoby hudebního uměleckého díla ve 20. století. Významným prvkem této práce je propojení pohledu na život a dílo obou autorů, aby bylo zřejmé, z jakých podmínek při svém hledání vycházeli a jak životní situace každého z nich ovlivnila jejich myšlenkový prostor Klíčová slova Schönberg, Stravinskij, dodekafonie, novoklasicismus, komparace, atonalita, disonance, 20. století, tonalita, poetika
|
|
|
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
|
|
|
Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku(Obecné a jedinečné v typologii mužského dvorského, vojenského a církevního oděvu ve světle ikonografických a písemných pramenů v českých zemích raného novověku v rámci evropské kultury odívání)
Kutílková, Dagmar ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Nachtmannová, Alena (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce s názvem "Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku" zpracovává obecné a jedinečné rysy základních typů mužských dvorských, vojenských a církevních oděvů jako jednotlivých součástí celého pánského obleku. Výzkum, který je založen na písemných, ikonografických a hmotných pramenech, je zaměřen do prostředí středoevropského habsburského dvora v období raného novověku od konce 15. století do počátku 90. let 18. století se zřetelem k českým dějinám v kontextu s evropskou kulturou odívání. Koncepce práce vychází z pojetí pánského obleku v rámci dějin odívání jako kulturně historického oboru. Hlavním teoreticko-metodologickým východiskem je zkoumání obecného a jedinečného v konkrétním typu mužského oděvu, který je charakterizován především dobově podmíněnou konstrukcí (střihem), materiálem a barvou oděvu a který má svými obecnými rysy slohotvorný význam. Výsledky výzkumné práce přinášejí nejen rozšíření poznání v oblasti dějin odívání, ale i možnost praktického využití tohoto poznání ke zvýšení vypovídací hodnoty písemných, ikonografických i hmotných památek o časovou, věcnou i osobní identifikaci. Klíčová slova v českém jazyce Kultura odívání, oděv, typ oděvu, oděvní typologie, oděvní styl, móda, vkus, panovnický dvůr, mužský dvorský oblek, vojenský oblek, církevní...
|
|
|
Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě
Kusáková, Anna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
(česky) Předkládaná bakalářská práce se zabývá pěti vybranými projekty architekta Bohumila Hypšmana. Hlavním cílem je vysledovat přístup tohoto architekta při projektování staveb do historického centra Prahy. Po počáteční kapitole shrnující celoživotní dílo Hypšmana je pojednáno již o samotných projektech. První dvě vybrané stavby, jimiž jsou dům pohřebního bratrstva Chevra Kadiša v Josefově a nájemní dům Matějovského na Národní třídě, sice představují domy ze stejné doby (1910 - 1912) a se stejnou funkcí (nájemní domy), ale nacházejí se ve zcela odlišné urbanistické situaci. Na základě rozboru lokalit, architektury domů a nastínění dobové architektury se snažím vysledovat styčné i odlišné momenty obou staveb. Následuje kapitola věnovaná přístavbě Plodinové burzy na Senovážném náměstí (1928 - 1929), na níž je ukázáno, jak Hypšman přistupoval, měl-li navrhnout dostavbu k historické budově. Dalším vybraným projektem je návrh na zástavbu Petrského nábřeží z 20. let, na níž Hypšman spolupracoval s architektem Antonínem Engelem. Tomuto velkému urbanistickému záměru, který však zůstal dodnes nedokončen, je z důvodu rozsáhlosti věnována větší část práce. Poslední vybraný projekt - zástavba pod klášterem Na Slovanech také z 20. let - představuje Hypšmanovo stěžejní dílo. I jemu je věnována podstatná část...
|
host ::
RSS.